Ondřej Ševčík



SŠ - Waldorfské lyceum, Praha





Již od dob gymnaziálních studií byl přesvědčen o tom, že se stane učitelem, neboť v tomto povolání viděl smysluplnou službu společnosti i světu. Vystudoval učitelství chemie a biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval seminář waldorfské pedagogiky. Od roku 2008 pracuje jako odborný a třídní učitel na Waldorfském lyceu v Praze. Ve waldorfské pedagogice nalezl celistvý a smysluplný pedagogický koncept, na pražském waldorfském lyceu pak inspirativní prostředí a místo, kde škola a život nejsou dva násilím oddělované světy. 

Za největší zlom ve své pedagogické kariéře považuje okamžik, kdy kromě exaktních věd začal vyučovat také umělecké předměty, což významně osvěžilo jeho pohled na metodiku, cíle i práci s motivací žáků. Chce vychovávat samostatné, všestranně rozvinuté a kriticky uvažující osobnosti a v tomto záměru se shoduje se svými kolegy. Jen díky této synergii pak s radostí pozoruje osudy jednotlivých absolventů, ve kterých se odrážejí i střípky jeho práce.

V současnosti se kromě výuky chemie, biologie, geografie, hudby a sborového zpěvu zabývá otázkami ekologické výchovy mladých. V této oblasti realizuje nejrůznější lokální projekty zejména ve spolupráci s MČ Praha 11.  

Ví, že se celý život máme čemu učit a že stejně jako se žáci učí od svého učitele, učí se i učitel od svých žáků. Snaží se nepředpojatě a s pokorou hledět na jevy okolního světa i společnosti, a témuž učí i své žáky. 

Věnuje se také mentoringu a dalšímu vzdělávání učitelů. Působí jako organizátor i lektor seminářů Akademie waldorfské pedagogiky, spolupracuje s Katedrou učitelství a didaktiky chemie PřF UK. Zajímá se i o obecnější otázky vzdělávání a vzdělávací politiky, působí jako člen představenstva Asociace waldorfských škol ČR a jako mentor podporuje např. vznik waldorfského lycea v Plzni.

Odpočinutí a inspiraci hledá při toulkách přírodou nebo na koncertech vážné hudby a operních představeních. Je si jist tím, že tento medailonek může představit jen fragment jeho osobnosti i vize a že bude do velké míry subjektivní, přesto se snažil nejen do obsahu textu, ale i do formy a volby slov vtělit něco z toho, kým je a čím žije.